🌐 Čeština
EnglishالعربيةБългарскиবাংলাBosanskiČeštinaDanskDeutschΕλληνικάEspañol (España)Español (Latinoamérica)EestiSuomiFilipinoFrançaisहिन्दीHrvatskiMagyarBahasa IndonesiaItaliano日本語한국어LietuviųLatviešuМакедонскиBahasa MelayuNorsk bokmålNederlandsPolskiPortuguês (Brasil)Português (Portugal)RomânăРусскийSlovenčinaSlovenščinaShqipSrpskiSvenskaไทยTürkçeУкраїнськаاردوTiếng Việt简体中文繁體中文
Supplements

Mléčné výrobky a syrovátkový protein: Mají vliv na akné?

Rozsáhlé pozorovací studie spojují vysokou konzumaci mléčných výrobků a syrovátkového proteinu se zvýšeným rizikem akné, randomizované studie však přinášejí smíšené výsledky a neprokázaly jasnou příčinnou souvislost. Mléko a syrovátka mohou stimulovat signální dráhy inzulinu a IGF-1 regulující tvorbu mazu, vyřazení mléčných výrobků přesto nevede ke spolehlivému vymizení projevů u všech jedinců.

Poslední aktualizace: 2026-10-28

Vysoký denní příjem mléčných výrobků a bílkovin z mléka je v pozorovacích studiích konzistentně spojován se zvýšeným rizikem a závažností acne vulgaris, avšak důkazy z randomizovaných kontrolovaných studií zůstávají nejednoznačné a neprokazují jasnou příčinnou souvislost [1, 5, 11]. Zatímco epidemiologické analýzy ukazují na dávce závislou souvislost mezi vyšší konzumací mléka a rozvojem akné, kontrolované studie izolující doplňky stravy s mléčnou bílkovinou přinášejí protichůdné výsledky ohledně objektivního počtu lézí [1, 11].

Pozorovací studie o příjmu mléčných výrobků a akné

Rozsáhlá epidemiologická data konzistentně prokazují pozitivní korelaci mezi celkovou konzumací mléčných výrobků a výskytem akné. Systematický přehled a metaanalýza 14 pozorovacích studií zahrnujících 78 529 jedinců (23 046 případů akné a 55 483 kontrolních osob ve věku 7–30 let) zjistily, že jakákoli konzumace mléčných výrobků byla spojena se zvýšeným rizikem akné ve srovnání s nulovým příjmem (poměr šancí [OR] 1,25; 95% CI: 1,15–1,36) [1]. Analýzy podskupin prokázaly zvýšené šance napříč jednotlivými mléčnými produkty [1]:

  • Nízkotučné nebo odstředěné mléko: OR 1,32 (95% CI: 1,16–1,52) [1]
  • Mléko obecně: OR 1,28 (95% CI: 1,13–1,44) [1]
  • Jogurt: OR 1,36 (95% CI: 1,05–1,77) [1]
  • Plnotučné mléčné výrobky: OR 1,22 (95% CI: 1,08–1,38) [1]
  • Plnotučné mléko: OR 1,22 (95% CI: 1,06–1,41) [1]
  • Sýr: OR 1,22 (95% CI: 1,00–1,50) [1]

Tato metaanalýza také zaznamenala vztah závislý na dávce podle frekvence konzumace mléka ve srovnání s příjmem méně než jednou týdně: 2–6 sklenic týdně mělo OR 1,24 (95% CI: 0,95–1,62), 1 sklenice denně OR 1,41 (95% CI: 1,05–1,90) a 2 nebo více sklenic denně OR 1,43 (95% CI: 1,09–1,88) [1]. Tato metaanalýza však vykazovala významné publikační zkreslení a heterogenitu studií, přičemž modely s upravenými efekty pozorovanou asociaci oslabily [1]. Široké přehledové práce naznačují, že odhady relativního rizika mezi příjmem mléčných výrobků a akné se obecně pohybují mezi 1,10 a 1,44 [17].

Důkazy o syrovátkovém proteinu a sportovcích

Bílkovina kravského mléka se skládá zhruba z 80 % z kaseinu a z 20 % ze syrovátky [6]. Syrovátkový protein obsahuje několik hlavních složek – včetně beta-laktoglobulinu, alfa-laktalbuminu, glykomakropeptidu, proteáza-peptonu 3, imunoglobulinů a bovinního sérového albuminu – spolu s řadou růstových faktorů, jako je transformující růstový faktor (TGF), inzulinu podobné růstové faktory (IGF-I a IGF-II), destičkový růstový faktor (PDGF) a fibroblastové růstové faktory (FGF-1 a FGF-2) [6, 9].

Pozorovací výzkum zaměřený na sportovce a návštěvníky fitness center často poukazuje na vyšší výskyt akné u uživatelů proteinových doplňků [6, 9]. Ve studii případů a kontrol zahrnující 201 mužů navštěvujících fitness centra ve věku 14–43 let v jordánském Irbidu (průměrný věk 22–23 let) byl celkový příjem proteinových doplňků stravy významně vyšší u jedinců s akné (59 %) než u zdravých kontrol (42,5 %) [6]. Konkrétně 47 % pacientů s akné užívalo syrovátkový protein ve srovnání s 27,7 % kontrol, což byl rozdíl, který zůstal statisticky významný i v multivariační analýze [6]. V této kohortě tvořila syrovátka zhruba 74 % všech užívaných proteinových doplňků, zatímco příjem kaseinu a kreatinu nevykazoval mezi skupinami žádné významné rozdíly [6]. Dále byla konzumace 2 nebo více denních porcí plnotučného mléka zaznamenána u 40 % případů akné oproti přibližně 30 % kontrol, zatímco odstředěné mléko, sýry a jogurty žádné významné rozdíly mezi skupinami neprokázaly [6, 18]. Ze 100 případů akné v této kohortě mělo 66 % mírné akné, 19 % středně závažné a 15 % těžké, přičemž léze byly lokalizovány převážně na obličeji (80 %), zádech (43 %), ramenou (28 %) a hrudníku (11 %) [6].

Samostatná prospektivní pozorovací studie sledující 30 mladých dospělých ve věku 18–30 let po dobu 60 dnů zaznamenala významný vznik nebo zhoršení aknéiformních lézí po postupném zařazení proteinovo-kalorických doplňků, přičemž výraznější účinky byly pozorovány u žen a u účastníků bez osobní nebo rodinné anamnézy akné [9].

Data z intervenčních studií však tyto pozorovací souvislosti zpochybnila. Dvojitě zaslepená randomizovaná kontrolovaná studie u 49 mužů s mírným až středně závažným akné v obličeji nebo na trupu zjistila, že 6 měsíců suplementace syrovátkovým proteinem v kombinaci s nesyrovátkovým proteinem významně nezměnilo celkový počet lézí akné v obličeji ani na trupu ve srovnání se suplementací samotným nesyrovátkovým proteinem [11]. Systematický přehled hodnotící dietní intervence poznamenal, že zatímco intervence založené na nízké glykemické náloži spolehlivě snižují počet lézí a závažnost akné v 8- až 12týdenních studiích, klinické důkazy pro vyloučení mléčných výrobků zůstávají převážně asociativní, u syrovátkového proteinu nejednoznačné a postrádají jasné potvrzení příčinné souvislosti v kontrolovaných studiích [5].

Navrhované biologické mechanismy

Acne vulgaris běžně postihuje osoby ve věku 12–24 let (přičemž 15–20 % se potýká se středně těžkou až těžkou formou) a v západních populacích přetrvává do dospělosti téměř u 50 % lidí, zatímco v nezápadních kulturách konzumujících tradiční stravu bez mléčných výrobků, cukru a obilovin se téměř nevyskytuje [1, 15]. Biologická hypotéza spojující mléčné výrobky a syrovátku s akné se soustředí na zvýšenou aktivaci signální dráhy inzulinu/IGF-1 (IIS) a savčího cíle rapamycinového komplexu 1 (mTORC1) [6, 12, 14]:

  1. Zvýšení hladiny inzulinu a IGF-1: Konzumace mléka stimuluje postprandiální vyplavování inzulinu, glukózo-dependentního inzulinotropního polypeptidu (GIP) a jaterní syntézu IGF-1 na úrovně převyšující ekvikalorické masové kontroly [1, 17]. Ve studii se 783 pacienty s akné a 502 kontrolními osobami vykazovali jedinci, kteří uváděli zhoršení akné po jídle, významně vyšší hladiny sérového IGF-1 (543,9 ± 56,4 ng/ml) ve srovnání s těmi, kteří zhoršení neuváděli (391,3 ± 118,2 ng/ml) [15].
  2. Inaktivace FoxO1 a aktivace mTORC1: Zvýšená hladina inzulinu a IGF-1 aktivuje kaskádu PI3K/Akt [12, 20]. Akt fosforyluje tuberin (TSC2), což narušuje komplex TSC1/TSC2 a aktivuje malou GTPázu Rheb, která stimuluje mTORC1 [12, 20]. Vysoký příjem leucinu ve stravě zároveň přímo řídí translokaci mTORC1 do lysozomálních kompartmentů Rheb a slouží jako substrát pro syntézu lipidů v mazových žlázách [15]. Akt také fosforyluje jaderné transkripční faktory FoxO1 a FoxO3, což způsobuje jejich přesun do cytoplazmy [16, 20]. Ztráta jaderného FoxO1 – metabolického represoru androgenních receptorů (AR), transkripčního faktoru SREBP-1c a receptoru PPARγ – uvolňuje inhibici sestrinu 3 a AMPK, což dále podporuje aktivitu mTORC1, proliferaci sebocytů a lipogenezi v mazových žlázách [12, 16, 20]. Naproti tomu neléčení jedinci s Laronovým syndromem (kteří mají defekt receptoru pro růstový hormon a nízkou hladinu IGF-1) si udržují vysoké hladiny jaderného FoxO, potlačený mTORC1 a akné se u nich nerozvíjí [12].
  3. Androgenní signalizace a dynamika folikulů: IGF-1 zesiluje androgenní signalizaci zvýšením hladiny gonádového testosteronu, adrenálního dehydroepiandrosteronu (DHEA) a aktivity 5α-reduktázy, která přeměňuje testosteron na dihydrotestosteron (DHT) [14]. Přesun FoxO1 zprostředkovaný Akt navíc odstraňuje kritický korepresor z transkripční aktivační jednotky 5 (TAU5) androgenního receptoru [14].
  4. Zánět a keratinizace: Zvýšená produkce kožního mazu poskytuje substrát pro množení bakterie Cutibacterium acnes (dříve Propionibacterium acnes), jejíž lipázy uvolňují volnou kyselinu palmitovou [14]. To aktivuje inflamasom NLRP3, což spouští signalizaci interleukinu 1 beta (IL-1β), diferenciaci Th17 buněk a folikulární hyperkeratinizaci řízenou IL-17 [14]. Fosforylace MDM2 zprostředkovaná Akt současně usnadňuje proteazomální degradaci proapoptotického faktoru p53, což přispívá k hyperplazii mazových žláz [20].

Praktické dopady

Pozorovací souvislosti naznačují, že u jedinců konzumujících několik porcí mléka denně nebo často užívajících syrovátkové proteinové doplňky existuje mírná statistická souvislost s vyšším výskytem akné [1, 6]. Skutečnost, že v randomizovaných studiích nedošlo ke zhoršení lézí, však znamená, že vyřazení mléčných výrobků nebo přechod ze syrovátkových na nesyrovátkové proteiny nelze považovat za zaručené klinické řešení [5, 11]. Při hodnocení potenciálních spouštěčů ve stravě by jednotlivci i kliničtí lékaři měli rozlišovat mezi pozorovacími korelacemi a vědecky ověřenými intervencemi [5].

Reference

Webové zdroje

  1. Dairy Intake and Acne Vulgaris: A Systematic Review ... - PMC
  2. Dairy intake and acne development: A meta-analysis of ...
  3. Dairy Intake and Acne Vulgaris: A Systematic Review and ...
  4. How does dietary intervention (specifically reducing dairy ...
  5. How does dietary intervention (specifically reducing dairy ...
  6. The Effect of Whey Protein Supplements on Acne Vulgaris ...
  7. Acne vulgaris in athletes: Special considerations for ...
  8. Whey protein and acne: exploring the complex relationship
  9. Incidence of acne vulgaris in young adult users of protein ...
  10. The Effect of Whey Protein Supplements on Acne Vulgaris ...
  11. A double-blind randomized controlled trial published in ...
  12. Potential role of FoxO1 and mTORC1 in the pathogenesis of ...
  13. The potential impact of whey protein on hair
  14. Linking diet to acne metabolomics, inflammation, and ...
  15. Dietary intervention in acne: Attenuation of increased ... - PMC
  16. Impact of Diet and Nutrition in Patients with Acne Vulgaris
  17. Does dairy cause acne?
  18. The Effect of Whey Protein Supplements on Acne Vulgaris ...
  19. Isotretinoin's transcriptomics: Much more than mTORC1 ...
  20. Fundamentals of Acne Pathogenesis and Isotretinoin Treatment
  21. Potential role of FoxO1 and mTORC1 in the pathogenesis ...

Související výzkum

SupplementsZvyšuje kreatin kreatinin v krvi a poškozuje ledviny?

Užívání kreatinu běžně způsobuje mírné zvýšení kreatininu v krvi a umělý pokles eGFR počítaného z kreatininu. Klinické studie a přímá měření glomerulární filtrace potvrzují, že toto zvýšení je u zdravých dospělých neškodným metabolickým vedlejším produktem vyššího obratu svalového kreatinu, nikoli poškozením ledvin.

SupplementsKreatin a protein: Měli byste je užívat společně?

Společné užívání kreatin monohydrátu s proteinem nebo sacharidy může urychlit vstřebávání kreatinu do svalů prostřednictvím inzulínových drah. Vzhledem k tomu, že běžný kreatin má již sám o sobě více než 99% střevní biologickou dostupnost, jejich kombinace nezvyšuje maximální nasycení svalů ani nevede k lepším dlouhodobým silovým a svalovým přírůstkům v porovnání se samostatným užíváním.

SupplementsNasycovací fáze vs. nízké dávky kreatinu: Nasycení, výsledky a zažívání

Rychlá nasycovací fáze kreatinu nasytí svalové zásoby během 5 až 7 dnů, zatímco denní dávka 3 až 5 gramů dosáhne stejného nasycení přibližně za 28 dnů. Oba protokoly přinášejí shodné dlouhodobé přírůstky síly i svalové hmoty, avšak vysoké denní nasycovací dávky zvyšují riziko mírných trávicích potíží, pokud nejsou rozděleny do menších porcí.

SupplementsKombinace kreatinu a syrovátkového proteinu: Načasování a synergické účinky

Společné užívání kreatin monohydrátu se syrovátkovým proteinem zvyšuje krátkodobé buněčné vychytávání a retenci díky stimulaci inzulínu, avšak dlouhodobé tréninkové studie ukazují minimální dodatečný přínos pro růst beztukové hmoty oproti samostatnému užívání obou doplňků. Strategické načasování živin kolem tréninku může přinést mírné výhody, hlavním motorem pokroku však zůstává každodenní konzistence a celkový příjem.

SupplementsKreatin se sacharidy nebo bílkovinami: Zlepšuje to vstřebávání?

Konzumace kreatinu se sacharidy nebo směsí bílkovin a sacharidů významně zvyšuje počáteční vychytávání ve svalech a celkovou retenci v těle prostřednictvím inzulínem řízeného mechanismu. Tato výhoda se však projevuje převážně během prvních 24 hodin suplementace a spíše urychluje proces nasycení, než aby zvyšovala celkovou dlouhodobou kapacitu svalových zásob.

SupplementsPomáhá epikatechin budovat svaly a sílu?

Klinické důkazy ukazují, že suplementace epikatechinem v kombinaci se silovým tréninkem zvyšuje poměr folistatinu k myostatinu a zvyšuje sílu u sarkopenických starších dospělých. Studie u zdravých mladých jedinců však přinášejí smíšené výsledky, neboť se v nich nepodařilo změnit genovou expresi myostatinu a došlo k možnému otupení některých tréninkových adaptací.

SupplementsNasycovací fáze kreatinu vs. denní dávkování: Má nasycování smysl?

Klinický výzkum ukazuje, že rychlé nasycovací protokoly i kontinuální nízkodávkové udržovací režimy dosahují identické intramuskulární saturace kreatinem ve výši 150 až 160 mmol/kg suché svalové hmoty. Hlavní rozdíl mezi těmito strategiemi spočívá výhradně v době potřebné k dosažení maximálního nasycení tkáně a následnému rozvoji ergogenních adaptací.

SupplementsNasycovací fáze kreatinu: Rychlejší výsledky a zažívací potíže

Klinické důkazy ukazují, že 5- až 7denní nasycovací fáze kreatinu urychluje saturaci svalů a nástup ergogenních účinků ve srovnání s 28denním protokolem s denním udržovacím dávkováním, ačkoli dlouhodobé výkonnostní výsledky jsou identické. Kontinuální udržovací dávkování významně snižuje vylučování močí a gastrointestinální potíže spojené s vysokou osmotickou zátěží jednorázových dávek.

Kategorie