Mléčné výrobky a syrovátkový protein: Mají vliv na akné?
Rozsáhlé pozorovací studie spojují vysokou konzumaci mléčných výrobků a syrovátkového proteinu se zvýšeným rizikem akné, randomizované studie však přinášejí smíšené výsledky a neprokázaly jasnou příčinnou souvislost. Mléko a syrovátka mohou stimulovat signální dráhy inzulinu a IGF-1 regulující tvorbu mazu, vyřazení mléčných výrobků přesto nevede ke spolehlivému vymizení projevů u všech jedinců.
Poslední aktualizace: 2026-10-28
Vysoký denní příjem mléčných výrobků a bílkovin z mléka je v pozorovacích studiích konzistentně spojován se zvýšeným rizikem a závažností acne vulgaris, avšak důkazy z randomizovaných kontrolovaných studií zůstávají nejednoznačné a neprokazují jasnou příčinnou souvislost [1, 5, 11]. Zatímco epidemiologické analýzy ukazují na dávce závislou souvislost mezi vyšší konzumací mléka a rozvojem akné, kontrolované studie izolující doplňky stravy s mléčnou bílkovinou přinášejí protichůdné výsledky ohledně objektivního počtu lézí [1, 11].
Pozorovací studie o příjmu mléčných výrobků a akné
Rozsáhlá epidemiologická data konzistentně prokazují pozitivní korelaci mezi celkovou konzumací mléčných výrobků a výskytem akné. Systematický přehled a metaanalýza 14 pozorovacích studií zahrnujících 78 529 jedinců (23 046 případů akné a 55 483 kontrolních osob ve věku 7–30 let) zjistily, že jakákoli konzumace mléčných výrobků byla spojena se zvýšeným rizikem akné ve srovnání s nulovým příjmem (poměr šancí [OR] 1,25; 95% CI: 1,15–1,36) [1]. Analýzy podskupin prokázaly zvýšené šance napříč jednotlivými mléčnými produkty [1]:
- Nízkotučné nebo odstředěné mléko: OR 1,32 (95% CI: 1,16–1,52) [1]
- Mléko obecně: OR 1,28 (95% CI: 1,13–1,44) [1]
- Jogurt: OR 1,36 (95% CI: 1,05–1,77) [1]
- Plnotučné mléčné výrobky: OR 1,22 (95% CI: 1,08–1,38) [1]
- Plnotučné mléko: OR 1,22 (95% CI: 1,06–1,41) [1]
- Sýr: OR 1,22 (95% CI: 1,00–1,50) [1]
Tato metaanalýza také zaznamenala vztah závislý na dávce podle frekvence konzumace mléka ve srovnání s příjmem méně než jednou týdně: 2–6 sklenic týdně mělo OR 1,24 (95% CI: 0,95–1,62), 1 sklenice denně OR 1,41 (95% CI: 1,05–1,90) a 2 nebo více sklenic denně OR 1,43 (95% CI: 1,09–1,88) [1]. Tato metaanalýza však vykazovala významné publikační zkreslení a heterogenitu studií, přičemž modely s upravenými efekty pozorovanou asociaci oslabily [1]. Široké přehledové práce naznačují, že odhady relativního rizika mezi příjmem mléčných výrobků a akné se obecně pohybují mezi 1,10 a 1,44 [17].
Důkazy o syrovátkovém proteinu a sportovcích
Bílkovina kravského mléka se skládá zhruba z 80 % z kaseinu a z 20 % ze syrovátky [6]. Syrovátkový protein obsahuje několik hlavních složek – včetně beta-laktoglobulinu, alfa-laktalbuminu, glykomakropeptidu, proteáza-peptonu 3, imunoglobulinů a bovinního sérového albuminu – spolu s řadou růstových faktorů, jako je transformující růstový faktor (TGF), inzulinu podobné růstové faktory (IGF-I a IGF-II), destičkový růstový faktor (PDGF) a fibroblastové růstové faktory (FGF-1 a FGF-2) [6, 9].
Pozorovací výzkum zaměřený na sportovce a návštěvníky fitness center často poukazuje na vyšší výskyt akné u uživatelů proteinových doplňků [6, 9]. Ve studii případů a kontrol zahrnující 201 mužů navštěvujících fitness centra ve věku 14–43 let v jordánském Irbidu (průměrný věk 22–23 let) byl celkový příjem proteinových doplňků stravy významně vyšší u jedinců s akné (59 %) než u zdravých kontrol (42,5 %) [6]. Konkrétně 47 % pacientů s akné užívalo syrovátkový protein ve srovnání s 27,7 % kontrol, což byl rozdíl, který zůstal statisticky významný i v multivariační analýze [6]. V této kohortě tvořila syrovátka zhruba 74 % všech užívaných proteinových doplňků, zatímco příjem kaseinu a kreatinu nevykazoval mezi skupinami žádné významné rozdíly [6]. Dále byla konzumace 2 nebo více denních porcí plnotučného mléka zaznamenána u 40 % případů akné oproti přibližně 30 % kontrol, zatímco odstředěné mléko, sýry a jogurty žádné významné rozdíly mezi skupinami neprokázaly [6, 18]. Ze 100 případů akné v této kohortě mělo 66 % mírné akné, 19 % středně závažné a 15 % těžké, přičemž léze byly lokalizovány převážně na obličeji (80 %), zádech (43 %), ramenou (28 %) a hrudníku (11 %) [6].
Samostatná prospektivní pozorovací studie sledující 30 mladých dospělých ve věku 18–30 let po dobu 60 dnů zaznamenala významný vznik nebo zhoršení aknéiformních lézí po postupném zařazení proteinovo-kalorických doplňků, přičemž výraznější účinky byly pozorovány u žen a u účastníků bez osobní nebo rodinné anamnézy akné [9].
Data z intervenčních studií však tyto pozorovací souvislosti zpochybnila. Dvojitě zaslepená randomizovaná kontrolovaná studie u 49 mužů s mírným až středně závažným akné v obličeji nebo na trupu zjistila, že 6 měsíců suplementace syrovátkovým proteinem v kombinaci s nesyrovátkovým proteinem významně nezměnilo celkový počet lézí akné v obličeji ani na trupu ve srovnání se suplementací samotným nesyrovátkovým proteinem [11]. Systematický přehled hodnotící dietní intervence poznamenal, že zatímco intervence založené na nízké glykemické náloži spolehlivě snižují počet lézí a závažnost akné v 8- až 12týdenních studiích, klinické důkazy pro vyloučení mléčných výrobků zůstávají převážně asociativní, u syrovátkového proteinu nejednoznačné a postrádají jasné potvrzení příčinné souvislosti v kontrolovaných studiích [5].
Navrhované biologické mechanismy
Acne vulgaris běžně postihuje osoby ve věku 12–24 let (přičemž 15–20 % se potýká se středně těžkou až těžkou formou) a v západních populacích přetrvává do dospělosti téměř u 50 % lidí, zatímco v nezápadních kulturách konzumujících tradiční stravu bez mléčných výrobků, cukru a obilovin se téměř nevyskytuje [1, 15]. Biologická hypotéza spojující mléčné výrobky a syrovátku s akné se soustředí na zvýšenou aktivaci signální dráhy inzulinu/IGF-1 (IIS) a savčího cíle rapamycinového komplexu 1 (mTORC1) [6, 12, 14]:
- Zvýšení hladiny inzulinu a IGF-1: Konzumace mléka stimuluje postprandiální vyplavování inzulinu, glukózo-dependentního inzulinotropního polypeptidu (GIP) a jaterní syntézu IGF-1 na úrovně převyšující ekvikalorické masové kontroly [1, 17]. Ve studii se 783 pacienty s akné a 502 kontrolními osobami vykazovali jedinci, kteří uváděli zhoršení akné po jídle, významně vyšší hladiny sérového IGF-1 (543,9 ± 56,4 ng/ml) ve srovnání s těmi, kteří zhoršení neuváděli (391,3 ± 118,2 ng/ml) [15].
- Inaktivace FoxO1 a aktivace mTORC1: Zvýšená hladina inzulinu a IGF-1 aktivuje kaskádu PI3K/Akt [12, 20]. Akt fosforyluje tuberin (TSC2), což narušuje komplex TSC1/TSC2 a aktivuje malou GTPázu Rheb, která stimuluje mTORC1 [12, 20]. Vysoký příjem leucinu ve stravě zároveň přímo řídí translokaci mTORC1 do lysozomálních kompartmentů Rheb a slouží jako substrát pro syntézu lipidů v mazových žlázách [15]. Akt také fosforyluje jaderné transkripční faktory FoxO1 a FoxO3, což způsobuje jejich přesun do cytoplazmy [16, 20]. Ztráta jaderného FoxO1 – metabolického represoru androgenních receptorů (AR), transkripčního faktoru SREBP-1c a receptoru PPARγ – uvolňuje inhibici sestrinu 3 a AMPK, což dále podporuje aktivitu mTORC1, proliferaci sebocytů a lipogenezi v mazových žlázách [12, 16, 20]. Naproti tomu neléčení jedinci s Laronovým syndromem (kteří mají defekt receptoru pro růstový hormon a nízkou hladinu IGF-1) si udržují vysoké hladiny jaderného FoxO, potlačený mTORC1 a akné se u nich nerozvíjí [12].
- Androgenní signalizace a dynamika folikulů: IGF-1 zesiluje androgenní signalizaci zvýšením hladiny gonádového testosteronu, adrenálního dehydroepiandrosteronu (DHEA) a aktivity 5α-reduktázy, která přeměňuje testosteron na dihydrotestosteron (DHT) [14]. Přesun FoxO1 zprostředkovaný Akt navíc odstraňuje kritický korepresor z transkripční aktivační jednotky 5 (TAU5) androgenního receptoru [14].
- Zánět a keratinizace: Zvýšená produkce kožního mazu poskytuje substrát pro množení bakterie Cutibacterium acnes (dříve Propionibacterium acnes), jejíž lipázy uvolňují volnou kyselinu palmitovou [14]. To aktivuje inflamasom NLRP3, což spouští signalizaci interleukinu 1 beta (IL-1β), diferenciaci Th17 buněk a folikulární hyperkeratinizaci řízenou IL-17 [14]. Fosforylace MDM2 zprostředkovaná Akt současně usnadňuje proteazomální degradaci proapoptotického faktoru p53, což přispívá k hyperplazii mazových žláz [20].
Praktické dopady
Pozorovací souvislosti naznačují, že u jedinců konzumujících několik porcí mléka denně nebo často užívajících syrovátkové proteinové doplňky existuje mírná statistická souvislost s vyšším výskytem akné [1, 6]. Skutečnost, že v randomizovaných studiích nedošlo ke zhoršení lézí, však znamená, že vyřazení mléčných výrobků nebo přechod ze syrovátkových na nesyrovátkové proteiny nelze považovat za zaručené klinické řešení [5, 11]. Při hodnocení potenciálních spouštěčů ve stravě by jednotlivci i kliničtí lékaři měli rozlišovat mezi pozorovacími korelacemi a vědecky ověřenými intervencemi [5].
Reference
Webové zdroje
- Dairy Intake and Acne Vulgaris: A Systematic Review ... - PMC
- Dairy intake and acne development: A meta-analysis of ...
- Dairy Intake and Acne Vulgaris: A Systematic Review and ...
- How does dietary intervention (specifically reducing dairy ...
- How does dietary intervention (specifically reducing dairy ...
- The Effect of Whey Protein Supplements on Acne Vulgaris ...
- Acne vulgaris in athletes: Special considerations for ...
- Whey protein and acne: exploring the complex relationship
- Incidence of acne vulgaris in young adult users of protein ...
- The Effect of Whey Protein Supplements on Acne Vulgaris ...
- A double-blind randomized controlled trial published in ...
- Potential role of FoxO1 and mTORC1 in the pathogenesis of ...
- The potential impact of whey protein on hair
- Linking diet to acne metabolomics, inflammation, and ...
- Dietary intervention in acne: Attenuation of increased ... - PMC
- Impact of Diet and Nutrition in Patients with Acne Vulgaris
- Does dairy cause acne?
- The Effect of Whey Protein Supplements on Acne Vulgaris ...
- Isotretinoin's transcriptomics: Much more than mTORC1 ...
- Fundamentals of Acne Pathogenesis and Isotretinoin Treatment
- Potential role of FoxO1 and mTORC1 in the pathogenesis ...