Nastavení HIIT pro přerušovaný a člunkový běh
Krátké běžecké intervaly v délce 15 až 30 sekund nastavené podle anaerobní rychlostní rezervy nebo rychlosti v přerušovaném zátěžovém testu maximalizují vysoce intenzivní běžecký výkon s nižší individuální variabilitou. Přidání člunkových obratů nebo aktivního odpočinku zvyšuje metabolickou zátěž i vnímané úsilí, zatímco odpočinek kratší než 20 sekund omezuje obnovu fosfokreatinu a prohlubuje neuromuskulární únavu.
Poslední aktualizace: 2026-10-25
Běžecké formáty s krátkými intervaly (15 až 30 sekund zátěže v poměru práce a odpočinku 1:1 až 2:1) nastavené podle anaerobní rychlostní rezervy (ASR) nebo rychlosti v testu 30–15 Intermittent Fitness Test () přinášejí nejvýraznější zlepšení kapacity pro přerušovaný běh i výkonu v člunkových testech [1, 7, 8, 15]. Hlavní kompromis spočívá v mechanické a metabolické rovině: zařazení člunkových běhů se změnami směru nebo zkrácení intervalů odpočinku pod 20 sekund prudce zvyšuje podíl anaerobní glykolýzy, vnímané úsilí a neuromuskulární únavu, aniž by nutně prodlužovalo čas strávený při vysokém aerobním výkonu [1, 18, 24].
Poměr práce a odpočinku a čas v aerobní „červené zóně“
Vysoce intenzivní intervalový trénink (HIIT) cílí na čas strávený v kardiorespirační „červené zóně“ (na úrovni nebo nad 90 % maximální spotřeby kyslíku, ), která vyvolává systémové adaptace [20]. Struktura intervalů zátěže a odpočinku určuje, jak efektivně sportovec tento objem v červené zóně nasbírá [1, 12, 20].
Krátké intervalové formáty HIIT (například 15 sekund zátěže střídaných s 15 sekundami odpočinku) vyvolávají souhrnné zatížení přibližně na úrovni 88 % maximální srdeční frekvence (), 78 % , v průměru 259 sekund nad 90 % a koncentraci laktátu v krvi kolem 8,3 mmol/l [1]. V těchto schématech 15:15 lze 50 % až 70 % celkového času tréninkové jednotky strávit v zóně 90 % až 95 % , v porovnání s 30 % až 45 % u tradičních dlouhých intervalů 4 × 4 minuty a 20 % až 35 % u sprintového intervalového tréninku (SIT) [12].
Úprava délky, intenzity a zotavení tento stimul mění:
- Délka a intenzita intervalu: Posun od výchozích 15sekundových úseků při 120 % maximální aerobní rychlosti (MAS) na 30 sekund práce a 30 sekund odpočinku, případně zvýšení intenzity běhu o 5 % MAS, maximalizuje čas strávený nad 90 % [1]. U běžců na střední tratě vedlo běhání 30sekundových intervalů při 105 % rychlosti na úrovni () ke zdvojnásobení času nad 90 % oproti 100 % (338,1 s oproti 167,7 s) [23]. Další zvýšení intenzity na 110 % však akumulaci v červené zóně snížilo na 197,8 sekundy kvůli předčasnému vyčerpání, což snížilo počet dokončených opakování z 24 na pouhých 11 [23].
- Aktivní vs. pasivní zotavení: Při opakování 15sekundových intervalů přineslo aktivní zotavení při 50 % MAS 64 % celkového trvání tréninku nad 90 % , zatímco při pasivním zotavení to bylo 43 % [24]. Aktivní odpočinek brání poklesu kardiorespirační kinetiky, a urychluje tak návrat k během následujících opakování [24].
- Prahové hodnoty délky odpočinku: Intervaly odpočinku kratší než 20 sekund nestačí pro významnou resyntézu fosfokreatinu (PCr) – ta vyžaduje přibližně 20 až 30 sekund k obnově zhruba 50 % klidových zásob [5, 24]. Kratší odpočinek posouvá krytí energie směrem k anaerobní glykolýze [24]. Naopak prodloužení odpočinku přes 97 sekund při krátkých sprintových intervalech přináší klesající aerobní výtěžnost [24].
Z hlediska obecných vytrvalostních adaptací dosahuje odezva přírůstků (ve tvaru obráceného písmene U) vrcholu přibližně při 140 sekundách práce se 165 sekundami zotavení (poměr ~1:1,2), přičemž 3- až 5minutové intervaly v poměru odpočinku 1:1 až 2:1 vykazují průměrné zlepšení okolo 0,85 l/min [24]. U člunkového běhu a přerušovaných sportů však krátké intervalové formáty umožňují výrazně vyšší rychlost běhu (například 3,5 m/s oproti 2,95 m/s u dlouhých intervalů) a delší trvání zvýšené spotřeby kyslíku po výkonu (EPOC) (83,4 minuty oproti 61,3 minuty) i přes nižší vnímanou dušnost [10].
Nastavení tréninku podle MAS, a anaerobní rychlostní rezervy
Individualizace rychlosti běhu je nezbytná, aby se předešlo nadměrné únavě nebo naopak nedostatečnému stimulu [7, 8, 20]. Vysoce intenzivní běh cílí na intenzity od 90 % až 95 % minimální rychlosti při až po 100 % maximální rychlosti sprintu (MSS) [18].
Použití samotné MAS pro stanovení supramaximálních cílů (například 120 % MAS) často vede k velkým rozdílům v toleranci mezi sportovci, protože opomíjí anaerobní rychlostní rezervu (rozsah rychlostí mezi MAS a MSS) [4, 7, 8]. Předepisování intervalů podle anaerobní rychlostní rezervy (např. MAS + 20 % ASR) nebo standardizuje vnitřní fyziologické zatížení [7, 8]:
- V šestitýdenní studii u fotbalistů vedly krátké intervaly (15 s práce / 15 s pasivní odpočinek) nastavené na Δ%20ASR, 95 % i 120 % MAS k významnému zlepšení relativního (velikosti účinku 1,6; 1,2 a 1,1) [7].
- Skupiny trénující podle ASR a vykázaly nižší interindividuální variabilitu (variační koeficienty) v kardiovaskulárních adaptacích (jako je maximální srdeční výdej a tepový objem) ve srovnání se skupinou trénující podle %MAS [7].
- Standardizace podle individuální ASR také snižuje variabilitu reziduí času do vyčerpání při supramaximálním běhu oproti předpisu podle %MAS nebo % [8].
Test 30–15 Intermittent Fitness Test (30-15 IFT) tyto specifické sportovní nároky přímo odráží [5, 8]. Skládá se z 30sekundových člunkových běhů s 15sekundovým odpočinkem v chůzi a stupňováním rychlosti o 0,5 km/h; jeho poměr práce a odpočinku 2:1 přesně kopíruje nároky přerušovaného zatížení v zápase [5]. Konečná dosažená rychlost () zohledňuje kinetiku , ASR, kapacitu zotavení, akceleraci, deceleraci i schopnost měnit směr [8]. Test vykazuje vysokou spolehlivost (korelační koeficient intra-třídy 0,96; typická chyba 0,3 km/h) a umožňuje přímý odhad na základě věku, pohlaví, tělesné hmotnosti a konečné rychlosti sportovce [4].
(kde je pohlaví: muž = 1, žena = 2; je věk v letech; je hmotnost v kilogramech) [4].
Adaptace na přerušovaný běh a nároky člunkových úseků
Metaanalytické důkazy u trénovaných dospívajících sportovců ukazují, že programy HIIT přinášejí velké, statisticky významné zlepšení výkonu v testu (standardizovaný střední rozdíl [SMD] = 1,13) souběžně se zlepšením (SMD = 0,65) i terénních testů přerušované vytrvalosti, jako jsou Yo-Yo Intermittent Recovery úrovně 1 a 2 (SMD = 0,65) [3, 15]. HIIT také zlepšuje lineární sprinty na vzdálenosti 10 m (SMD = -0,79), 20 m (SMD = -0,28) a výkonnost při změnách směru (SMD = -0,54) [3, 15]. Specifické zlepšení schopnosti opakovaného sprintu (RSA) vychází především z protokolů tréninku opakovaných sprintů (SMD = -0,70) [3, 15]. U fotbalistů přináší běžecký HIIT a průpravné hry na malém prostoru (SSG) rovnocenné zlepšení maximální spotřeby kyslíku, ekonomiky běhu, MAS i parametrů v člunkových bězích [2].
Zařazení člunkových běhů se změnami směru mění vnitřní zatížení:
- Metabolická a vnímaná náročnost: Přímé běhy v režimu 15:15 při 120 % MAS poskytují vysokou aerobní stimulaci s mírnou anaerobní akumulací [1]. Přidání obratů při člunkovém běhu maximalizuje zapojení anaerobní glykolýzy a zvyšuje hodnocení vnímaného úsilí tréninku (sRPE) o 1,7 ± 0,4 bodu [1]. U krátkého HIIT dosahuje sRPE v průměru 7,1 z 10 („velmi těžké“), ačkoliv u sportovců s je nižší [1].
- Glykolytická odezva: Při konstantních intervalech práce a odpočinku se akumulace laktátu v krvi odvíjí od rychlosti běhu: 100 % MAS vede k hodnotám 2–4 mmol/l, 105 % k 4–6 mmol/l, 110 % k 6–10 mmol/l a 115 % MAS dosahuje 10–15 mmol/l [12].
- Interference při souběžném tréninku: HIIT typu 1 s nízkou hladinou laktátu (<4 mmol/l) omezuje pokles silového výkonu po tréninku na 2 % až 3 % ve dnech se silovým tréninkem, zatímco formáty s vyšší intenzitou vedou k poklesu o 8 % až 12 %, což zesiluje interferenční efekt [12].
Řízení neuromuskulární únavy
Intervalové tréninky se stejným kardiorespiračním zatížením mohou vyvolat značně odlišné neuromuskulární a muskuloskeletální zatížení v závislosti na formě běhu, povrchu a frekvenci zrychlení [18, 20]. Kumulativní objem může u běžců dosáhnout 6 až 8 km v rychlosti za tréninkovou jednotku, což klade vysoké nároky na dolní končetiny [18].
Mikrocykly HIIT s vysokou hustotou vyvolávají akutní pokles výkonnosti [16]. U sportovců v týmových sportech, kteří absolvovali 11 tréninků HIIT během 6 dnů, poklesla RSA o 3,8 %, výška výskoku s protipohybem o 8,4 % a efektivita opakovaných odrazů o 17,4 % [16]. Tyto parametry se vrátily k výchozím hodnotám po 72 hodinách regenerace, což odpovídalo přechodnému zvýšení svalové bolesti a kreatinkinázy bez změn C-reaktivního proteinu nebo močoviny [16]. Správné vyvážení délky intervalů, rychlosti aktivního zotavení a objemu změn směru umožňuje udržet vysoký kardiorespirační stimul a zároveň udržet zbytkovou neuromuskulární únavu v mezích zvládnutelné regenerace [16, 18, 24].
Reference
Webové zdroje
- The Acute Effects of Short-Bout High-Intensity Interval Training ...
- A Meta-Comparison of the Effects of High-Intensity Interval ...
- Effects of high-intensity interval training on physical fitness ...
- 30-15 Intermittent Fitness Test
- The 30-15 Intermittent Fitness Test – two decades of ...
- The 30-15 intermittent fitness test (30-15 IFT ) setup.
- Adaptations to Optimized Interval Training in Soccer Players
- Adaptations to Optimized Interval Training in Soccer Players
- Estimating Maximal Aerobic Speed in Academy Soccer ...
- Comparison of Long and Short High-Intensity Interval Exercise ...
- Most athletes still run “long slow miles” thinking it builds fitness. ...
- 6 Methods to Transform Athletic Performance with ...
- Short-HIIT for field-sports: Programming across the season ...
- Study design. 30-15IFT = 30–15 Intermittent Fitness Test ...
- Effects of high-intensity interval training on physical fitness in ...
- Markers for Routine Assessment of Fatigue and Recovery in ...
- (PDF) Repeated sprint training induces prolonged residual ...
- High-Intensity Interval Training, Solutions to the ...
- High-intensity interval training, solutions to the ...
- High-Intensity Interval Training, Solutions to the ...
- (PDF) High-Intensity Interval Training, Solutions to the ...
- Publications
- Faster intervals, faster recoveries - intensified short VO2max ...
- How Much Rest Should I Take During VO2 Max Workouts
- Interval training for vo2max improvement